Patřím do světa lidí, kteří na něco hrají

8. prosince 2011 v 20:01 | Natali |  Jednorázovky
Tenhle článek není o mě, teda alespoň doufám. Pojala jsem ho jako většinu článků týdne-povídkou

"Vstávej! No tak, Kláro! Přijdeš pozdě do školy."
"Vždyť už jdu!"křikla jsem z polospánku. Zase do školy. Ta depresivní budova. Sakra!Co je dneska za den? Čtvrtek. Sakra! Dneska jdu do hospody s tím úplně nejúžasnějším klukem na světě. Bomba! Dnešek bude příšerný, protože hned první hodinu máme chemii. Vlítla jsem do koupelny, namalovala jsem si tlusté černé linky, řasy přejela pětkrát řasenkou, na rty si dala rudou rtěnku a pádila do školy.
"Ještě snídani!"křičela na mě mamka.
"Mami to nestíhám! Najím se ve škole. Čau!"
* * *
Hodila jsem taškou do kouta. Nemám už moc času. Zase nestíhám. Za pět minut tam mám být. Rychle převléknout.
"Vezmu si..." přemýšlela jsem na hlas zatím co jsem prohrabávala skříň plnou oblečení. "Tyhle černé!" rychle jsem se nasoukala do černých upnutých šatů. Ještě skočit do koupelny. Opravila jsem si make-up, pročesala a natupírovala si dlouhé blond vlasy a rychle jsem vyrazila.
Dávno už postával před hospodou, aby taky ne, když jsem měla deset minut zpoždění.
"Ahoj. Sorry, že jsem dorazila až dýl" řekla jsem jako omluvu.
"To je v poho. Tak jdem?" Hospoda byla taková obyčejná. Mísil se tam cigaretový kouř s přepáleným tukem.
"Co si dáš? Já asi smažák" zeptal se ve snaze navázat konverzaci.
"Jo, já asi taky." Původně jsem měla hroznou chuť na Ceasar, ale nebudu vycházet z davu.
"Hmm, tak fajn. No a co že to posloucháš za muziku?"
"Linkink park."
"Aha, já Metaliku."
"Hmm. Ob-"
"Dobrý den máte vybráno?"
"Jo, dáme si smažák a k pití...?
"Pivo" řekla jsem.
"Fajn, tak dvakrát pivo."dokončil objednávku.
"Dobře"řekla servírka a odešla do kuchyně.
"No takže. To se oblíkáš vždycky do černý?"
"No jasně. Je to skvělá barva."
"Nepřipadá ti moc depresivní?" Po pravdě od kluka, který poslouchá Metaliku je potetovaný od hlavy až k patě a má na sobě milion piercingu mi ta otázka přišla zvláštní. Ale odpověděla jsem tak, abych si zanechala svoji pověst."Ani né."
"Aha......"

Skončilo to naprostým fiaskem. Myslím si, že se už nemohl dočkat až odejde. Ale upřímně copak můžu takovému drsňákovy jako je Dan říct, že poslouchám Davida Dejla, mám ráda zelenou, nenávidím pivo a vadí mi chuť přepáleného oleje?


Nechci, aby to vypadala, že mám něco proti emařům, to vůbec ne, ale jen jsem chtěla napsat příběh holky, která si hraje na pravý opak toho, co vlastně je.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Byl/a jsi tu?

KLIK

Komentáře

1 Gabux Gabux | Web | 9. prosince 2011 v 11:49 | Reagovat

Super! :)) Fakt hezký a povedený

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama